INFORMACE O PLEMENI

Historie a využití

Velký knírač pochází ze sousedního Německa. Vždy byl hlídacím, doprovodným a služebním psem.

Ze historických osobností měla jako doprovodného psa rakouská císařovna Elizabeta Bavorská, známá jako Sisi. Je s ním na mnoha obrazech i fotografiích. Dvě vycpaniny velkých kníračů pepř a sůl se zachovaly i na hradě Bítov, kdy je choval Jiří z Hassenfeldu. Na zmíněném hradě je snad největší sbírka psích vycpanin ve Střední Evropě.

Už za I. světové války se velcí knírači proslavili jako služební psi. Pracovali na německé straně v humanitárních službách. Nejčastěji sloužili u sanity. Vyhledávali raněné a pro svoji odvahu a velikost  je tahali z přímé palby k sanitě. Od roku 1922 byl velký knírač zapsán mezi služební plemena. Za 2 světové války pracovali jako psi strážní, pátrací a pro výborný čich a inteligenci i jako minéři.  Jsou doklady o tom, že velké knírače používali i jednotky SS.

Byly pokusy využít je i jako průvodce nevidomých a v poslední době i psy asistenční.

V mírových dobách našlo plemeno vyžití v rámci sportovní kynologie. Velcí knírači se výborně hodí pro výcvik dle našeho národního zkušebního řádu, IPO, TART a samozřejmě i pro mantrailling anebo pro záchranařinu. Velcí knírači pracují i u Policie ČR.

Jaký je?

Je to pes nesmírně inteligentní a i právě proto se s ním některým výcvikářům pracuje obtížněji, než např. s klasickými německými ovčáky. Na rozdíl od nich, také poněkud pomaleji dospívá, z hlediska skládání zkoušek není tak raný jako plemena ovčáků.  Později se však mladý pes zklidní, vydrží se na práci soustředit a vše nám bohatě vynahradí.

Velký knírač je rád ve společnosti lidí – pána a jeho rodiny. Je to kontaktní plemeno psa, které není rádo samo na odlehlé zahradě anebo zavřené v kotci.  Miluje děti, hry, sporty a mazlení.  Pro svoji velikost (kohotková výška:  60 -70 cm a hmotnost: 30 – 45 kg) a značný temperament je nutné, aby byl dobře ovladatelný.  Je třeba s ním od štěněcího věku cvičit. Nutností je dobrá základní poslušnost. Knírači si rádi hrají s míčky, pet-lahvemi apod.  Tato hravost je doprovází od štěněcího věku celým životem, až do smrti.  Výcvik, který je prostřídáván aportováním míčku, který je odměnou za provedený cvik, je pro knírače radostí.  Knírače kontakt a činnost s pánem baví a má rád všechny disciplíny kynologického výcviku. Knírači i výborně stopují a někteří bývají i hodně razantní při cvicích obran.  Předpokladem úspěchu je vždy dobré vedení ze strany psovoda. U velkého knírače se mnohem víc dokáže kreativní hrou a pozitivní motivací než donucováním, drilem a surovostí majitele.

Velký knírač je psem jednoho pána. Pokud už musí změnit pána, v dospělosti s ním budete kontakt a důvěru budovat déle.

Pro koho se pes hodí

K aktivním lidem, kteří s ním podnikají dlouhé procházky a výlety, rádi si se psem hrají a dokáží ho zaměstnat. Pro svoji velikost a sílu je třeba i dobrá fyzická kondice majitele.

Velký knírač potřebuje rozhodného majitele, který má přirozený respekt a autoritu. V případě, že tuto autoritu necítí, pokusí se převzít velení ve smečce sám.  Právě proto není rozhodně psem pro každého.

Pro velkého knírače je ideální, když může navštěvovat zahradu a má možnost žít i uvnitř domu, přímo v rodině majitele.  Spát by měl v pelíšku uvnitř bytu, anebo venku v dobře zateplené boudě s dvojitými stěnami. Nezavrhuji ani chov psa v bytě. Pokud se psu dostane adekvátně dlouhých procházek a majitel ho přiměřeně zaměstnává cvičením, v bytě uvyklý a dobře vychovaný  velký knírač je klidný a bezproblémový. Zdravého dospělého psa je však třeba minimálně 4x denně vyvenčit! (Štěně a seniora, samozřejmě, častěji!)

Není uštěkaný. V bytě ani na zahradě zbytečně neštěká. Je však ostražitý a na příchod cizí osoby vždy upozorní.

Kníračům je potřeba upravovat srst trimováním a střihem. Úprava srsti se provádí 3 – 4x ročně.

Kdo by si velkého knírače nikdy pořídit neměl

Kdo nemá alespoň 2 hodiny času, které by mohl svému psovi příštích 12 – 14 let věnovat.

Kdo nemá rád hravé, temperamentní, živé a kontaktní psy.

Kdo nemá přirozený respekt a autoritu.

Kdo nemá fyzický fond na tak velkého a aktivního psa (dítě do deseti let ho rozhodně samo nemůže venčit, protože ho neudrží!).